Oblast rozvoje řeči je také jednou z těch oblastí, které bychom měli před nástupem dítěte do školy sledovat. Vývoj řeči provází jedince od narození, dělí se v podstatě na dvě období, a to na přípravné období a vlastní vývoj řeči.
V přípravném období je prvním projevem narozeného dítěte křik, který je krátký a jednotvárný, kolem 2. až. týdne se začíná projevovat první úsměv, kolem 6. týdne života dítěte se začíná hlasový projev měnit, zvětšuje se rozsah a intenzita hlasu a roste schopnost vyjádřit svoje pocity, tyto zvuky jsou nazývány jako broukání.
Další fáze přichází v druhé polovině 1. roku dítěte, kdy přichází napodobující žvatlání a okolo 10. až 12. měsíce nastává stádium rozumění řeči, kdy dítě ještě nemluví, ale začíná na řeč kolem sebe reagovat.
Stádium vlastního vývoje řeči začíná kolem 1. roku života dítěte, opakujícím vnímáním řeči druhých se dítě připravuje na samotnou řeč.
V období mezi 1,5 a 2 roky se snaží napodobovat dospělé osoby, také si opakuje slova a mluvení tak má jako činnost.
Mezi 2. a 3. rokem nastává stádium rozvoje komunikační řeči, kdy dítě díky využití řeči dosahuje drobných cílů.
Okolo 3. roku přichází stádium logopedických pojmů, kdy slova dostávají svůj konkrétní obsah, který dítě chápe.
Mezi 3. a 4. rokem nastává období procesu intelektualizace řeči, dítě poznává okolní svět a nejprve si všímá osob, zvířat, věcí a předmětů, pro která používá jednoduchá pojmenování, převládá tak používání převážně podstatných jmen. Později potom následuje období činnostní, kde začíná využívat slovesa. Poslední období je období vztahové, kdy dítě začíná přidávat přídavná jména a ostatní slovní druhy.
Na rozvoj řeči existuje mnoho výzkumů, které poukazují i na to, kolik slov by mělo dítě, v jakém věku využívat, ve věku 6 let, tedy zhruba v období před nástupem do školy bývá uváděno asi 2500–3000 slov. Tato čísla jsou však opravdu orientační a těžko je budeme nějak měřit a posuzovat.
Rozvoj řeči je složitý proces
Pokud máme pocit, že má dítě v této oblasti nějaké problémy, například, že špatně vyslovuje nějaké hlásky, mluví moc rychle, zadrhává se a podobně, měli bychom se obrátit na odborníka, kterým je v tomto případě logoped. Jedině logoped dokáže správně rozpoznat daný problém, který může začít řešit a následně se ho snažit odstranit.
Doma bychom se určitě neměli pouštět do nějakého přeučování, či například vyvozování daných hlásek, protože bychom dítěti mohli spíše ublížit a problém ještě víc zhoršit. Dokonce ani paní učitelky v mateřských školách nemají na toto právo, těch se můžeme zeptat, jak danou věc vnímají, jak se dítě projevuje ve školce, jak komunikuje s nimi a ostatními dětmi a zda by nám doporučili návštěvu logopeda, nebo je podle nich ještě brzo a máme vytrvat, zda se to nezlepší samo. Vždy je to ale pouze doporučení a rozhodnutí je na rodičích, protože ti s dítětem tráví nejvíce času a znají ho nejlépe.
Správnému rozvoji řeči ale můžeme určitě pomoci, v mateřských školách jsou do denního programu často zařazovány různé tzv. „logopedické chvilky“, při kterých proškolené paní učitelky provádí s dětmi průpravná cvičení a na správný rozvoj řeči. Obvykle se jedná o oromotoriku mluvidel, různá dechová a artikulační vnímání. Zařazovány bývají také cvičení na sluchové vnímání, protože i to má velký vliv na rozvoj řeči.
Cvičení na rozvoj řeči
Z konkrétních příkladů je to například foukání do větrníku, foukání bublin z bublifuku, napodobování zvuků zvířat, špulení pusinky, oblizování rtů a práce s jazykem a další. Možností je opravdu hodně a všechna tato cvičení jsou dobrým pomocníkem na procvičení mluvidel. Tato cvičení potom mohou pomoct paní logopedkám při jejich práci, obvykle i ony je zařazují do svých logopedických intervencí, aby se dítě uvolnilo a mluvidla procvičilo a připravilo na další práci.
Tohle všechno jsou věci, které můžeme dělat s dětmi doma, ale je důležité, abychom přesně věděli, jak na to. Velkou roli hrají i věci, které děláme běžně doma. Především komunikace, to že si s dětmi povídáme při jakékoliv činnosti, kterou dělají, ať už při hraní, tak třeba při procházce venku nebo na hřišti, kdy jim například můžeme popisovat okolí. Je velmi důležité s dětmi mluvit a vnímat to, co oni říkají nám. Nemůžeme zapomenout ani čtení pohádek, protože při poslechu pohádky děti také spoustu odposlouchají, stejně tak, jako když je zapojíme do domácích prací, jako je třeba pomáhání při vaření nebo mytí nádobí, kdy jim říkáme, jak mají postupovat a co mají dělat.
Jak tedy můžete vidět, rozvoj řeči je složitý proces, který se vyvíjí v podstatě od narození dítěte a působí na něj mnoho faktorů. Takže se nestresujte, pokud vám přijde, že řeč vašeho dítěte není na takové úrovni, na jaké by měla být a že je něco špatně. Hlavně s dětmi mluvte, hrajte si s nimi, popisujte jim, co zrovna děláte a pokud by se náhodou objevil nějaký problém, obraťte se na odborníka, který vám jistě poradí a společně vše vyřešíte.
Napsala: Bc. Zuzana Vítová
