Desatero předškoláka – díl 7.

Jak připravit dobře předškoláka na první třídu? Desatero předškoláka – díl 7.

Paměť, soustředění, vytrvalost. To jsou další dovednosti, které je potřeba u předškoláků rozvíjet a cvičit. Jak na to? Pojďte se podívat na rady našich odborníků.

Oblast č. 7 - Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10–15 min.),
• „nechá“ se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou pro něj aktuálně zajímavé),
• záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit a reprodukovat, částečně i zhodnotit,
• pamatuje si říkadla, básničky, písničky,
• přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je,
• postupuje podle pokynů,
• pracuje samostatně.

Zdroj: MŠMT ČR

Co pro to můžete udělat?

1. Trénujte spolu s dětmi paměť při běžných činnostech doma, v autě, na výletě…

• Co mám na sobě oblečené – necháme dítě prohlédnout si některého člena rodiny. Dítě si všímá oblečení. Pak se otočí a popíše, co má pozorovaná osoba na sobě oblečené – například: puntíkaté triko – červené a bílé puntíky –, zelené kalhoty. Pak se role vymění – rodič popisuje, co má dítě na sobě.
• Když jsem byl v zoo, viděl jsem… – hra začíná, že rodič řekne větu: „Když jsem byl v zoologické zahradě, viděl jsem slona.“ Dítě větu zopakuje a přidá další zvíře: „Když jsem byl v zoologické zahradě, viděl jsem slona a žirafu.“ Hra pokračuje tak, že každý musí zopakovat celou větu jako předchozí člověk a přidat další zvíře. Hraje různý počet lidí.

          Obměna: Změníme větu: „Když jsem byl v obchodě, koupil jsem chleba…“ Další člen přidá další potravinu, další a další, až máme velký nákup.

• Udělej to jako já  – rodič předvede za sebou 3–5 cviků, poloh, pohybů. Dítě sestavu sleduje a poté zkusí po pokynu „udělej to jako já“ udělat stejnou sestavu, jakou předvedl dospělý. Dítě musí dodržet správné pořadí, druh cviků a počet. Sestavu předvádíme pouze 1x, pomalu, bez slovního komentáře. V obměně může sestavu předvést i dítě a dospělý dle něj opakuje. Pokud dítě činnost dobře zvládá, dospělý sestavu nepředvede, ale slovně popíše. Dítě poté provede dle paměti sestavu cviků.
• Tři kamarádi – vedle sebe stojí tři kamarádi (tři děti). Rodič jim položí otázku: „Jakou hračku máš nejraději?“ Každé z dětí odpoví, odpověď si musíme pamatovat. Nyní dospělý položí druhou otázku: „Jaké ovoce rád jíš?“ Děti opět odpovědí. Následně se rodič v návaznosti na odpovědi ptá: „Kdo si nejraději hraje s autíčkem?“ „Komu z kamarádů chutná jablíčko?“ „Kdo má z hraček nejraději panenku?“ Apod. Pokud hru hraje ve dvojici pouze dítě a rodič, kamarády nahradíme plyšáky nebo maňásky. Za plyšáky nebo maňásky odpovídá dospělý. Dítě si vše pamatuje a následně odpovídá na otázky.
• Kudy vede naše cesta – rodič dítěti slovy popíše trasu, kterou musí po místnosti projít. Dítě si popis cesty vyslechne, poté trasu projde. Rodič cestu popisuje pouze 1x, hovoří jasně, v pomalejším tempu. Např.: „Vyjdi od stolu, jdi k vysoké skříni, odtud ke křeslu, křeslo obejdi dokola, potom jdi ke dveřím, na dveře 3x zaťukej a vrať se ke mně.“ Když dítě úkol správně splní, vymyslíme další trasu. Hru lze také otočit, trasu vymýšlí a pokyny zadává dítě. Jinou možností je, že dítě v ruce drží plyšovou hračku či maňáska. Dítě vezme na výlet „kamaráda“. Poté dítě trasu zvládne dle popisu společně s hračkou v ruce.
• Na papouška – rodič vymyslí řadu cca 4–5 slov. Slova říká nahlas, v přiměřeném tempu, vysloví je pouze 1x. Dítě pozorně poslouchá. Poté se dítě promění „na papouška“ a jmenuje slova stejně – ve stejném pořadí, ve stejném počtu. Vedle řady slov lze k opakování využít i větu, která se skládá z cca 4–5 slov. Obtížnější variantou je, pokud jmenujeme 4–5 slov, která nemají smysl (význam). Dítě je zkusí zopakovat jako „začarovaný papoušek“. Např. „balo – milo – hum – him“.
  
  

 2. Soustředění a pozornost můžete upevnit hrami

• Pozorný posluchač – rodič vypráví dítěti pohádku/příběh. Předem se domluvíme, že když dítě v textu uslyší předem určené slovo, tak např. zatleská rukama, zadupe nohama, případně zazvoní zvonečkem.
• Co se stalo v pohádce, v příběhu – rodič dítěti čte pohádku/příběh. Musí se však jednat o nový, pro dítě neznámý příběh, který dosud neslyšelo. Po dokončení četby se ptá na děj textu, dítě musí správně reagovat. Hru můžeme zpestřit tím, že za správnou odpověď dítě dostane např. PET víčko, kuličku atd. Otázky končí ve chvíli, kdy již nemáme k rozdávání žádná PET víčka. Počet PET víček přizpůsobíme počtu pokládaných otázek.
• Poznej, odkud přichází – rodič jmenuje různé pohádkové postavy a dítě určuje název pohádky/příběhu či knihy. Např.: „Mařenka a Jeníček.“ Dítě odpovídá: „Pohádka O perníkové chaloupce.“ Další možnosti: Babička a dědeček – např. pohádka O Budulínkovi, pohádka O velké řepě; vlk – pohádka O Červené Karkulce, pohádka O budce apod.
• Na chytrého papouška – na stůl položíme 5–6 obrázkových karet. Na kartě by měl být vždy jeden předmět (věc, zvíře či postava). Lze využít karty z pexesa či jiné hry s kartami. Karty leží lícem (obrázkem) dolů, nevidíme, co je na nich. Rodič postupně obrací karty lícem nahoru, aby dítě – „chytrý papoušek“ – vidělo, co je na obrázku zobrazeno. Postupně takto otočí celou řadu karet. Nyní má dítě čas cca 10 sekund, aby si karty dobře prohlédlo a zapamatovalo si, co je na kartách zobrazeno. Poté rodič karty otočí opět lícem dolů. Dítě v roli „chytrého papouška“ plní úkoly: „Kde je pes?“ Dítě otočí kartu, kde je zobrazen pes. Postupně takto dítě najde všechny karty. Hru lze hrát i opačně. Rodič ukáže na vybranou kartu prstem/tužkou/dřívkem a dítě musí určit, co se na kartě ukrývá. Poté kartu otočíme. Je-li odpověď správná, karta zůstane otočená lícem nahoru, v opačném případě ji otočíme lícem dolů a vrací se opět do hry.
• Veselá tužka – kreslicí karton A3 nastříháme na cca 5–7cm pruhy po celé šířce. Nyní dospělý jmenuje 4–5 tvarů/prvků, které má dítě nakreslit tužkou na pruh z kreslicího kartonu. Dospělý zadání 1x zopakuje, hovoří jasně a v pomalejším tempu. Např.: „Kouzelná tužka nakreslila kolečko, vlnku, srdíčko, sluníčko, čtverec.“ Hra předpokládá, že děti znají tvary a prvky, vědí, jak vypadají.
  
  

3. Učte se s dětmi básničky, písničky, rozvíjejte jejich vědomosti

• Děti jsou zvědavé a milují naučné knihy a encyklopedie – prohlížejte si s nimi a zkoumejte lidské tělo, život na zemi a v oceánech, zvířata aj. dle zájmu dítěte.
• Paměť se nejlépe trénuje učením se písniček, skvělá příležitost je na delších cestách autem nebo při společném vaření, procházce.
• Motivací pro to, aby se vaše dítě naučilo básničku, bývá často svátek někoho z blízkých. Překvapit babičku nebo maminku chce asi každé dítě.
• Veselé taneční kreace na oblíbené písničky také procvičí paměť.
  
  

 4. Smysl pro povinnost a samostatnost podpořte „důležitým“ úkolem

• Zařaďte do pravidelných činností dítěte jednu povinnost – např. večer si připravit oblečení na druhý den, zalévat jednu pokojovou květinu apod.