Když v neděli Šimon s Gábinkou vstávali a vyhlédli z okna ven, samou radostí se jim chtělo křičet. Všude, kam jejich oči dohlédly, bylo bílo. Přes noc jejich ulici pokryla bíla sněhová peřinka. Pod sněhem se ukrylo spadené podzimní listí a nažloutlá tráva. Šimonek a Gábinka rychle utíkali vzbudit rodiče a radostí vykřikovali: „vstávat, jdeme sáňkovat, venku leží sníh!“ Rodiče potěšilo, když viděli, jak se dětem rozsvítily oči radostí nad sněhovou nadílkou. Maminka se usmála: „nejdříve si děti, dáme snídani. A potom vyrazíte s tatínkem sáňkovat, když se sníh bude dobře lepit, ukoulíte si i svého prvního letošního sněhuláka. Já zůstanu doma, protože mě čeká jedna důležitá práce.“
Když se tatínek vrátil s dětmi ze sáňkování domů, do nosu jim zavoněla krásná vůně, která připomínala perníčky. Děti pospíchaly za maminkou, aby zjistily, co se v kuchyni děje. Bylo to opravdu tak, jak děti očekávaly. Maminka vykrajovala z těsta perníčky. „Mami, mami, budeme ti pomáhat, to je krásná vůně!“ Hned, jak si děti umyly ruce, přidaly se s radostí k mamince. Při vykrajování perníčků maminka dětem vyprávěla, že dneska je první adventní neděle, které se říká železná. Také dětem nabídla, že po úklidu kuchyně si společně vytvoří adventní věnec. Každou neděli do Vánoc potom vždy společně zapálí další svíčku na věnci, aby čekání na Ježíška rychleji utíkalo. Než přišel večer, byl věnec z jehličnatých větviček, sušeného ovoce a svíček hotový: „zapálíme si první svíčku, které se říká Naděje a zapaluje se na první adventní neděli. Této první neděli se říká železná“, usmála se maminka na děti. A tak společně seděli všichni nad zapálenou svíčkou a maminka vyprávěla o tom, jaké to bylo, když perníčky pekla se svou babičkou. A tatínek vyprávěl příběh o tom, jak kdysi jako kluk při prvním sáňkování sjel až do potoka. Naštěstí z toho nebyla žádná chřipka, ani angína.
Dny rychle utíkaly a za chvíli tu byla druhá neděle adventní, které se říká bronzová. Večer si všichni společně rozsvítili na věnci už druhou svíčku, které se říká Mír. V týdnu děti s maminkou pekly cukroví. Pomáhaly s rohlíčky i lineckým cukrovím, které slepovaly marmeládou od babičky. S tatínkem děti vyzdobily celý dům vánočními světly. Další týden děti nedočkavě vyhlížely, protože je navštíví Mikuláš, Anděl a Čert. Už nám zbývají jenom dva týdny, dvě adventní neděle a budou Vánoce. Těšíte? Víte, jak se jmenují ostatní svíčky, které zapalujeme třetí a čtvrtou adventní neděli na věnci?
Básnička - Adventní věnec:
Chvojí, čtyři svíce máme,
na stůl věnec uděláme.
Až přidáme ozdoby,
věnec bude hotový.
O adventní neděli
všichni budem‘ veselí.
Ke stolu se posadíme,
první svíci rozsvítíme.
Adventní dny rychle letí,
vzplála svíce druhá, třetí.
A nakonec čas nastane
kdy i čtvrtá svíce vzplane.
Pak konečně, po roce,
mohou nastat Vánoce.
Koledy si zazpíváme
a Ježíška přivítáme.
Úkoly pro děti:
1. Hádanky - dokážeš doplnit chybějící slova?
MITRA, BERLA, BÍLÉ VOUSY,
VELKÁ KNIHA, KDO JSI, KDO JSI?
TO JE PŘECE NÁŠ,
SVATÝ _ _ _ _ _ _ _!
BÍLÁ KŘÍDLA, SVATOZÁŘ,
MILÝ ÚSMĚV, HVĚZDY ZÁŘ.
KDO BY TOHLE NEVĚDĚL?
TAKHLE VYPADÁ _ _ _ _ _ _ _!
KOPYTO MÁ, OCAS DLOUHÝ,
ROHY, CHLUPY, SAMÉ ŠMOUHY.
NENÍ TO SNAD ŽERT?
NE, NE, TO JE _ _ _ _ _ _ _!
2. Grafomotorické cvičení - krouživými pohyby rukou několikrát obkreslíme tužkou tři kruhy sněhuláka. Podle vlastní fantazie dotvoříme sněhuláka kresbou detailů - klobouk, knoflíky, ruce, oči atd.
3. Kolik je svíček, adventních věnců a sněhových vloček? Hrou procvičujeme počty od 1 do 5. Kartičky nastříháme, zamícháme a třídíme dle počtu. K obrázku s jednou tečkou patří karta s jednou svíčkou, s jedním adventním věncem, s jednou vločkou a s číslem jedna. Stejně postupujeme i u dalších čísel.
Ke stažení pro tisk zde: https://bit.ly/3i11XOl