Oblast motoriky je jednou z dalších základních oblastí, kterou bychom se měli zabývat u dítěte předškolního věku a věnovat ji dostatek pozornosti. Obecně můžeme motoriku člověka chápat jako jakýsi soubor pohybových předpokladů a projevů, který zahrnuje průběh a následný výsledek pohybové činnosti.
Rozvoj motoriky neboli hybnosti pohybových předpokladů a projevů je u dětí velmi důležitý, protože pohybové schopnosti a řeč na sebe navzájem působí a ovlivňují se. Se správným pohybovým vývojem u dítěte přichází ve správném vývojovém období správný nástup řeči. Pokud bývá pohybový vývoj opožděný, obvykle bývá opožděný i vývoj řeči. Z praxe můžeme pozorovat, že děti, které jsou méně pohybově obratné, mají nedostatky právě i v řeči a úroveň řeči poté může velmi ovlivnit úspěšnost dítěte ve škole. Z tohoto důvodu je velmi důležité rozvíjet pohybové schopnosti u každého dítěte, a to hned v několika oblastech, zejména jde o hrubou motoriku (rozvíjí hybnost celého těla), jemnou motoriku (hybnost rukou), motoriku mluvních orgánů (obratnost mluvidel), koordinace vztahu oko – ruka a další.
Na jaké oblasti motoriky bychom se tedy měli zaměřit? Co vše by mělo dítě zvládnout před nástupem do základní školy? Nejdůležitější jsou následující oblasti:
Hrubá motorika
V oblasti hrubé motoriky dítě dovede stát rovně, zvládne předklon, klek, sed, dřep. Dále udrží rovnováhu při stoji na špičkách a na jedné noze a to jak při otevřených očích, tak i při zavřených. Zvládá přeskoky na jedné noze i snožmo, přeskoky přes čáru vpřed a vzad. Dokáže se pohybovat vpřed, vzad, do stran, po šikmé ploše, chodit po špičkách. Uběhne určitou vzdálenost v kuse, alespoň 20 metrů. Zvládá plazení po břiše, lezení dopředu i dozadu, kutálení se po zemi, točení se dokola kolem své vlastní osy, pohupování se, pochodování do rytmu.
Ovládá činnosti s míčem, umí chytit míč, házet míč na cíl, kopnout míč do brány. Dovede jezdit na tříkolce, koloběžce a na kole, zvládá skákat „panáka“.
Jemná motorika
Pokud se zaměříme na jemnou motoriku, sledujeme, zda dítě umí zvládat různé ruční práce, jako je například navlékání korálků, cvrnkání kuliček, vytrhávání z papíru, lepení a stříhání, modelovat z plastelíny, zatloukat kolíky, šroubovat, krájet, sypat, přelévat, namotávat klubíčko vlny a další.
Také by mělo zvládnout následující dovednosti s prsty, jako konečkem palce se postupně dotknout konečků ostatních prstů, jednou i druhou rukou a nakonec oběma naráz. Dále vztyčovat prsty ruky ze zavřené pěsti, postupně jeden po druhém, na obou rukách.
Pomocí hmatu by dítě mělo rozlišit různé materiály, například dřevo, plyš a další.
Oromotorika
Oromotorika se zabývá pohyby mluvních orgánů, sledujeme, zda dítě zvládá následující. Dokáže se zamračit, usmát, pohybovat jazykem od jednoho koutku úst k druhému, olíznout si rty jazykem, našpulit rty, poslat pusinku, nafouknout tváře, obě zároveň i každou zvlášť, fouknout do bublifuku. Sledujeme také, zda dovede pohybovat obočím a zdvihat ho a zda umí pokrčit nos.
Správné pohyby mluvních orgánů velmi ovlivňují správný vývoj řeči.
Grafomotorika
V oblasti grafomotoriky jsou důležité následující body. Dítě má při práci uvolněnou ruku, což je nezbytné pro budoucí nácvik psaní ve škole. Dále sledujeme správné postavení ruky, kde nezvedá rameno ani loket a nevytáčí zápěstí, trénuje se správný úchop tužky – špetkový úchop.
Dítě dokáže vybarvit omalovánku z velké části bez přetahování, obtahovat různé tvary, podle předlohy překreslit kruh, čtverec, trojúhelník a křížek, samo nakreslí grafomotorické prvky: čára svislá, vodorovná i šikmá, kruh, ovál, horní i spodní oblouk, vlnovka vodorovná i svislá, spirála, smyčka, zub a další. Dokáže nakreslit lidskou postavu a další jednoduché kresby, jako je například dům, sluníčko, strom a podobně.
Správné zvládnutí grafomotorických prvků je naprosto nezbytné k budoucímu nácviku psaní písmen ve škole.
Senzomotorika
Senzomotorika se zabývá spojením vnímání s pohybem, to znamená, že dítě by mělo zvládat propojit slyšené s pohybem, například tleskáme na předem určené slovo při poslechu pohádky/příběhu.
Dále by mělo zvládnout propojit také viděné s pohybem, například máme nějaký dřevěný obrázek s dírkami a podle vzoru provlékáme danými dírkami provázek.
Motorická koordinace
Sem můžeme zařadit různé pohybové nápodoby, například dítě dokáže napodobit pomocí prstů stříhání nůžkami (pohybuje ukazováčkem a prostředníčkem od sebe a k sobě) nebo dokáže roztahovat prsty na obou rukou stejně a současně.
Hračky a pomůcky pro rozvoj motoriky
V obchodech a na internetu lze sehnat obrovské množství hraček a pomůcek sloužící k podpoře rozvoje motoriky. Ať už se jedná o různé pracovní sešity na procvičování grafomotorických prvků, trojhranné tužky, pastelky a násadce na tužky pro nácvik správného špetkového úchopu a nebo hračky, kterých je obrovské množství. K rozvoji motoriky nám může posloužit opravdu skoro cokoliv.
Z hraček můžeme vyzdvihnout nejrůznější stavebnice a kostky, například na stavbu komína, kostky s otvory, do kterých vhazujeme dané tvary, nejrůznější „vkládačky“, magnetické rybičky a udice, skládání obrázků z malých hříbečků, „zavazovací bota“ s tkaničkami, suchým zipem nebo i dírkou a knoflíkem na nácvik zapínání a mnoho dalších hraček a pomůcek, které slouží k rozvoji nejen jemné, ale i hrubé motoriky.
Hrubou i jemnou motoriku vlastně procvičujeme skoro při všech činnostech, které děláme v průběhu celého dne, ať už je to čištění zubů, zapínání zipu na oblečení, chůze po obrubníku nebo házení šišek v lese a mnoho dalšího, všechny tyto každodenní aktivity nám napomáhají k správnému rozvoji motoriky. Dítě tak může procvičovat motoriku hravou nenucenou formou, aniž by o tom vůbec vědělo, vždy si můžeme najít takovou aktivitu, která bude dítě především bavit.
Napsala: Bc. Zuzana Vítová
