Sociální oblast je jednou ze základních oblastí, na kterou bychom se měli u dítěte předškolního věku zaměřit a věnovat ji pozornost. Často se stává, že se tato oblast bere jako samozřejmost, rodiče spíše věnují pozornost tomu, aby dítě umělo například barvy, či počítat a na tuto základní, avšak velmi důležitou oblast zapomínají. Sociální oblast je však nepostradatelnou součástí přípravy dítěte na nástup do 1. třídy a pokud má dítě v této oblasti větší problémy či nedostatky, je dost možné, že se to poté promítne do jeho fungování ve škole a může to negativně ovlivnit i proces samotného učení a úspěšnosti ve škole.
Jaké jsou tedy důležité body, na které bychom se měli zaměřit?
Prvním z nich je odpoutání od rodiny.
To znamená, že dítě by mělo být schopné bez větších komplikací strávit určitý čas někde samo, bez přítomnosti jakéhokoliv člena rodiny. Tedy ideálním příkladem je pobyt v mateřské škole, kdy se dítě ráno rozloučí s rodiči v šatně, jde do třídy, kde stráví danou dobu s ostatními dětmi a paní učitelkami, je v pohodě, funguje normálně a neteskní celou dobu po rodičích.
Další oblastí je samostatnost.
Zde jsou důležité následující body, dítě by mělo být samostatné v hygieně, tedy mělo by si umět dojít samo na WC, umýt si ruce mýdlem a utřít si je do ručníku, vysmrkat se do kapesníku.
Dále by mu neměla dělat problém sebeobsluha a oblékání, dítě by si mělo umět samo obléknout všechny části oděvu, obout si boty, zapnout si knoflíky a zip, v nejlepším případě si i samo zavázat tkaničky, to vše platí i v opačném případě, kdy by si mělo dítě umět sundat oblečení i boty a vše vrátit zpět na svoje místo do police či na věšák.
Důležitá je také dovednost stolování, dítě si prostře na stůl, jí samo příborem, naleje si samo polévku či nápoj sklidí ze stolu.
Dále dokáže splnit zadaný úkol, říct svůj názor či vyřídit někomu vzkaz, všechny tyto dovednosti můžeme zařadit do oblasti samostatnosti.
Dodržování základních pravidel společenského chování.
To je další oblast, na kterou bychom se měli u dětí zaměřit. Spadá sem umění pozdravit, někoho sám oslovit, požádat o něco a v neposlední řadě poděkovat. Slova jako „ahoj, dobrý den, děkuji, prosím, na shledanou“ by měla být pro děti naprosto přirozená a automatická. Do této kategorie můžeme zařadit také vyjádření souhlasu či nesouhlasu s nějakou událostí, či nějakým faktem, vyjádření by mělo být vždy slušné. Posledním bodem je vykání cizím lidem, děti by měly znát rozdíl mezi tykáním a vykáním, měly by umět rozlišit, komu mají tykat a kdo je pro ně cizí, tudíž mu budou vykat.
Na dodržování pravidel můžeme nahlížet také z trochu jiného pohledu, a to dodržování pravidel při hrách a také dodržování pravidel, nastavených ve třídě, případně poté doma. Každá situace v životě dítěte má vymezena určitá pravidla, v kterých by se mělo dítě orientovat a být schopno je dodržovat.
Udržování pořádku, to je další z kategorií v sociální oblasti a znamená následující. Dítě si dokáže samo uklidit pracovní místo, uklidí hračky na svoje místo, vrátí věci tam, kde si je půjčilo, připraví si pomůcky potřebné k práci a následně je dokáže i uklidit a podobně. To vše platí jak ve školce, tak v domácím prostředí.
Dítě by také mělo být schopno fungovat při zvládnutí běžných praktických činností a situací. Pod tímto pojmem si můžeme představit například tyto dovednosti: dítě pečuje o domácí zvíře, o své hračky a osobní věci, obstará drobné práce, například může vynášet koš, utřít si prach na poličce v pokoji a podobně, dokáže nakoupit v obchodě (za doprovodu rodiče, z hlediska bezpečnosti), či někomu zatelefonovat.
Důležitým bodem je částečné zvládání emocí, kdy dítě dokáže ovládat svoje emoce, umí se vyrovnat s neúspěchem, například při hře, unese okamžité nesplnění svého přání, dokáže se přizpůsobit aktuální dané situaci, například když dojde ke změně v denním programu doma či ve školce. Také si nevynucuje pozornost a nereaguje pláčem, křikem, či agresivním chováním.
Velmi důležité je zapojení se mezi ostatní. Pod tímto pojmem si můžeme představit následující: dítě se nebojí, chová se přátelsky k ostatním, spolupracuje s ostatními dětmi i dospělými, je ohleduplné, dokáže počkat, až na něj přijde řada, nebo až někdo domluví, dokáže pomoci druhým, dělit se o věci a mnoho podobných dovedností z běžného života.
Dítě také dokáže respektovat autoritu dospělého člověka, tedy rodiče, či učitele, zná hranice slušného chování v této oblasti a ví, co si zhruba může k dospělému dovolit.
Dokáže udržovat oční kontakt, při hovoru se dívat druhému do očí.
Jako poslední bych uvedla přiměřené chování, jak doma, tak i na veřejnosti. Toto je velmi obecná informace a každý si pod ní může představit něco trochu jiného, obecně jde ale o to, aby se dítě chovala přiměřeně vzhledem k dané situaci, a hlavně v mezích slušného chování.
Tyto výše zmíněné informace jsou jakési shrnutí toho, co by mělo zvládat dítě v sociální oblasti, v období, než nastoupí do základní školy. Pokud bude zvládat výše zmíněné schopnosti a dovednosti, bude jeho přestup z mateřské školy do 1. třídy jistě plynulejší a snazší pro všechny zúčastněné.
Ale nezapomínejte, že pokud nějaká z těchto věcí Vašemu dítěti dělá problémy, není to důvod k panice, prostě danou věc trénujte a snažte se ji zlepšit, nikdo z nás není dokonalý a každý děláme občas chyby, na kterých je potřeba pracovat a příště se jim třeba vyvarovat. Hlavně je důležité vše řešit přirozeně, v poklidu a s velkou dávkou trpělivosti, jedině tak budete spokojeni jak vy, tak i vaše dítě.
Napsala: Bc. Zuzana Vítová
